V letošním roce se břehule říční stala novým druhem Jaro ožívá. Při té příležitosti bychom rádi vyzvali všechny milovníky vycházek do přírody k zapojení do sledování hnízdišť břehulí, podobně jako v roce 2013, kdy byla břehule vyhlášena Ptákem roku.
Proč pátrat po břehulích?
Život tohoto na první pohled nenápadného ptáka podobného vlaštovce je dnes úzce spjat s lidskou činností. Nebylo tomu tak ale vždy. Obývaly spolu s ledňáčky, kulíky a pisíky či rybáky divočící řeky, se kterými se v dnešní krajině střední Evropy téměř nesetkáme. K zániku těchto přirozených biotopů docházelo postupně od 19. století, kdy rozvoj vodohospodářství vedl k napřimování koryt a opevňování břehů. Zmizely tak nejen pohyblivé štěrkové lavice a dočasné říční ostrůvky, ale i každoročně podemílané kolmé písčité, hlinité či štěrkové břehy.
Jelikož břehule byly přizpůsobené neustále se měnícímu prostředí, nejsou tolik vázané na hnízdiště a mají snahu hledat si jiné vhodné prostředí. Byť se nám to může zdát zvláštní, člověk připravil nový biotop, který břehulím v této svízelné situaci pomohl – pískovny. Pískovna, ve které probíhá těžba, se neustále mění v průběhu času. Vznikají zde nové biotopy, které jsou jinde v naší krajině již vzácností: místa bez vegetace, obnažené svislé břehy a místy dokonce i periodické tůňky. A pokud těžební společnost načasuje těžbu tak, aby břehule mohly každým rokem úspěšně vyhnízdit, může vzniknout kolonie břehulí o stovkách párů.
Jsou přirozená hnízdiště již výjimkou? Jak daleko od vody a v jakých stavebních materiálech jsou břehule schopné hloubit své nory? Právě informacemi o kolonii ve svém okolí nám můžete pomoci odpovědět na tyto otázky.
Kde a kdy pátrat?
- v pískovnách, hlavně těch malých, neaktivních (hnízdiště v aktivních pískovnách jsou často monitorována, ale právě v těch menších mohou být velmi nenápadné)
- v blízkosti stavenišť – časté je hnízdění v hromadách zeminy při výstavbě silnic nebo sportovišť, zejména jsou-li v blízkosti řeky
- podél řek – nejen v přirozeném korytě v případě přirozeně meandrující řeky (výzva pro vodáky!), ale i v centrech měst v mostním zdivu, či ve stěně říčních náplavek, navigací apod.
Do míst s aktivní těžbou písku či staveniště bývá vstup zakázán, respektujte prosím v zájmu vlastní bezpečnosti tato nařízení! Většinou nebývá problém domluvit si s vedením nebo ostrahou možnost vstupu.
Na přítomnost kolonie často upozorní jedinci lovící hmyz nad řekou, pátrejte tedy mezi vlaštovkami a jiřičkami lovícími hmyz, zda mezi nimi není i břehule a zkuste popřemýšlet, kde by se jim ve vašem okolí mohlo líbit.
Začít můžete klidně hned. Ke konci června začnou vyletovat první mláďata, největší úsilí bude třeba ke konci června a v červenci. Náhradní snůšky se mohou protáhnout až do srpna.
Jak poznám břehuli?
Celkové zbarvení je oproti vlaštovkám a jiřičkám s hnědavým odstínem. Má krátký ocas, podobně jako jiřička, ale chybí bílý kostřec (místo nad ocasem). Pod krkem má tmavý pásek. Pozorně si je můžete prohlédnout na následujícím obrázku:
Kam data zadat a jaké údaje nás zajímají?
Svá pozorování zadejte do faunistické databáze na birds.cz nejpozději do 8. září 2019. Z důvodu získání hodnotných dat je pro nové uživatele nezbytná jednoduchá registrace, abychom měli možnost jejich zpětného ověření či upřesnění.
Bude nás zajímat:
- počet létajících ptáků (stačí i odhad, pokud si nejste jisti, můžete udělat fotku a spočítat podle ní)
- počet nor v kolonii (pokud se Vám k nim nepodaří dostat, ale jasně vidíte, že ptáci do nějaké stěny zaletují, pak tuto informaci)
- materiál, ve kterém jsou nory postaveny
- umístění kolonie: pískovna, mostní zdivo, břeh řeky…
- blízkost vody (přibližný odhad vzdálenosti kolonie od nejbližší vodní plochy)
- stáří kolonie (pokud známo): Je kolonie nová nebo o ní víte již déle?
- fotografie kolonie – máte-li možnost
Čím více údajů se nám podaří získat, tím přesnější znalosti o výskytu a populačních trendech tohoto druhu získáme.
Podrobný návod k zadávání dat.
Za všechna vložená data předem moc děkujeme a přejeme krásné zážitky při pozorování břehulí!
Monitoring hnízdišť břehulí prostřednictvím občanské vědy podpořila v rámci projektu Pískovny pro břehule mezinárodní skupina HeidelbergCement, která patří mezi největší světové výrobce stavebních materiálů. Těžební prostory společnosti Českomoravský štěrk a.s. jsou v české republice významným hnízdištěm břehulí říčních.
