Za ptáky pražských mokřadů

Mokřadní lokality jsou místa, která přitahují mnoho druhů ptáků a zvyšují biodiverzitu nejen v zemědělské krajině, ale i v městském prostředí. Zde působí doslova jako ostrůvky biodiverzity. Na rozdíl od jiných mokřadů jsou, s výjimkou retenčních nádrží, v drtivé většině cíleny na rekreaci obyvatel a tedy vystaveny silnému antropogennímu tlaku. Přesto se ptáci snaží místa, která jim nabízejí vše potřebné k životu, osídlit. Čelí pak nejen přirozeným predátorům, ale i rušení během hnízdění. A to nejen lidmi, ale i jejich čtyřnohými mazlíčky. Abychom dali ptákům šanci, je potřeba chovat se v těchto lokalitách, obzvláště v hnízdní době, ohleduplně. Víme ale jak? Proto jsme se k nim vydali s žáky pražských základních škol.

V rámci výukového programu Má adresa: Mokřad jsme zamířili na čtyři pražské mokřadní lokality: na Modřanské a Komořanské tůně, k Milíčovským rybníkům, retenční nádrži Jiviny a k Nepomuckému rybníku ve Stodůlkách. Sledovali jsme, zda zde ptáci najdou vše potřebné k úspěšnému hnízdění a co jim naopak chybí, pozorovali, co by je na jednotlivých lokalitách mohlo rušit a vést třeba i k opuštění snůšky. A samozřejmě pozorovali ptáky – pokud tedy lokalita byla pro ptáky vhodná a bylo co pozorovat. Pokud ne, žáci dali dohromady důvody, proč zde ptáci nejsou.

Na městských rybnících jsou ptáci na lidi zvyklí, děti si je mohou prohlížet zblízka i bez dalekohledu. Milíčovské rybníky, foto archiv ČSO

Jelikož mokřadní lokality bývají i významnou tahovou zastávkou, poskytly nám prostor pro povídání o tahových cestách a významu mokřadů jako migračních zastávek. Žáci si během programu vyzkoušeli, jak těžké až nemožné musí pro ptáky být získat potravu ve vyschlém mokřadu a pochopili, jaké to pro ně může mít následky. Třešničkou na dortu pak byla ukázka kroužkování ptáků, kteří se zdržují v těsné blízkosti mokřadních ploch.

Program absolvovalo téměř 400 žáků z 20 tříd prvního i druhého stupně, proběhl v rámci projektu Za ptáky Prahy podpořeným hlavním městem Prahou.