V ptačím parku Mnišské louky u České Lípy letos proběhne revitalizace staré rákosiny v jednom ze dvou bývalých odkališť čistírny odpadních vod (ČOV), jejichž činnost skončila před 30 lety. Přibližně hektarovou plochu tohoto odkaliště tvoří degradovaný porost rákosu, který již postupně v některých místech zarůstá keřovými vrbami, z nichž některé byly odstraněny při jarní brigádě pro veřejnost. Cílem revitalizace je zmlazení a obnovení rákosových porostů, ale především zlepšení vodního režimu vybudováním mělké a členité tůně o rozloze 800 m2. Samotná vodní plocha bude v průběhu roku nepochybně kolísat. Veškeré zmíněné aktivity cílí na podporu rákosinných druhů ptáků, především pak na slavíka modráčka středoevropského či chřástala vodního. Z opatření ale budou těžit i běžnější druhy, například strnad rákosní, rákosník obecný či rákosník proužkovaný.
V září budeme hloubit tůně
Projekt Revitalizace odkaliště – návrat vody pro mokřadní ptáky byl podpořen z prostředků Nadace Tipsport, přičemž samotná realizace hloubení tůně byla přesunuta z důvodu teplého konce zimy na září tohoto roku, na období po hnízdění ptáků a rozmnožování obojživelníků.
Vzhledem k historické zátěži nebude pravděpodobně ani po revitalizaci plocha příliš botanicky cenná. Nicméně fakt, že místo využívají ptáci již od dob aktivní činnosti odkaliště až po současnost, vypovídá o dostatečném potenciálu ke zlepšení právě pro zmíněné ptačí druhy. Plochy bývalých odkališť jsou vhodným místem k obnově rákosinných porostů na území parku a do budoucna se počítá i s revitalizací druhého z odkališť, nicméně za předpokladu vykoupení této plochy do vlastnictví České společnosti ornitologické (ČSO). Navíc, již letos dojde kolem těchto ploch k vyznačení návštěvnického okruhu.
Rozsáhlé mokřiny v zákrutu Ploučnice u České Lípy přeměňuje ČSO od roku 2020 na ptačí park Mnišské louky. Z velké části hospodářsky nevyužívané území s černými skládkami, starým úložištěm kalů a zarůstajícími zbytky původních říčních ramen je ideálním územím pro obnovu hnízdišť mokřadních ptáků. Hloubením tůní, úpravou terénu a šetrnou údržbou vegetace tu ČSO vytváří ideální podmínky pro ptáky i další živočichy. Na části plochy parku již probíhá pastva stáda exmoorských koní. Vytyčené území o velikosti 100 hektarů vykupuje ČSO z darů podporovatelů ptačích parků ČSO, kterých je nyní v ČR šest.
Více informací o ptačím parku Mnišské louky: https://www.birdlife.cz/mnisske-louky/
ČSO aktivně obnovuje přírodu v ptačích parcích již více než 15 let a výsledky se dostavují. Z dříve fádních luk či území zarostlých náletovými dřevinami a nepůvodními druhy jsou nyní ptačí ráje v různých koutech republiky. Ornitologové v ptačích parcích vykupují pozemky a vracejí je přírodě prostřednictvím obnovních projektů jako je vytváření mokřadů a tůní, seč či pastva. ČSO tím jednak podporuje biodiverzitu, jednak připravuje krajinu na lepší zvládání klimatické změny.
Kontakty pro další informace:
Josef Rutterle, rutterle@birdlife.cz, 728 110 441
Martin Bacílek, bacilek@birdlife.cz, 724 911 592
Projekt Revitalizace odkaliště – návrat vody pro mokřadní ptáky byl podpořen z prostředků Nadace Tipsport v rámci grantové výzvy Sázíme na klima 2023.
Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Další informace
Ptačí parky České společnosti ornitologické jsou logickou reakcí na dramatický úbytek ptáků zemědělské krajiny, mokřadů a přetrhávané vazby mezi lidmi a přírodou. První ptačí park v Česku Josefovské louky vytvořila ČSO založený především na vlastním financování z darů členů a podporovatelů. Podařilo se vzkřísit jeden z nejkvalitnějších mokřadů, umožnit tu návrat jinde mizejících či vymizelých ptáků a zprostředkovat kontakt mezi lidmi a přírodou. Další již existující ptačí parky pokračují ve stejném duchu a stejně tak budou pokračovat i ptačí parky budoucí. ČSO v ptačích parcích nejen vykupuje pozemky, ale i šetrně hospodaří. Tak, aby se zde ptákům a dalším živočichům a rostlinám dařilo. ČSO při péči a obnově využívá tradičních metod jako je sečení a pasení, vyřezávání náletových dřevin a invazních rostlin a buduje tůně a ostrůvky. Zároveň vytváří pozorovatelny, pozorovací místa a stezky pro návštěvníky.
