Zápis z členské schůze ČSO (sobota 6.11., Náprstkovo muzeum, Praha, 10:00 – 17:00)
Za slunečného podzimního počasí se členové ČSO setkali na letošní členské schůzi v krásných prostorách Náprstkova muzea na Betlémském náměstí v Praze 1. Členskou schůzi zahájil předseda ČSO Jiří Flousek. Následovala vzpomínka na zemřelé členy a pietní minuta ticha. V té souvislosti byl promítnut krátký film (výňatek z filmu Natura paradoxa) jako vzpomínka na dlouholetého ředitele Kroužkovací stanice NM Jiřího Formánka, který zemřel letos ve věku 91 let a byl členem ČSO 75 let.
Poté Jiří Flousek připomněl letošní jubilanty a jednomu z nich, prof. Karlu Šťastnému (letos 80 let), bývalému předsedovi ČSO, předal věcný dar. Lucie Hošková představila historii, milníky, významné události a dosavadní předsedy ČSO, která letos slaví 95 let!
V dalším bodu programu schůze se Petr Voříšek věnoval připravované publikaci Nové Pražské ptactvo ve světle odkazu Veleslava Wahla. Petr Voříšek představil pohnutý život a obdivuhodné dílo Veleslava Wahla a připravovanou publikaci, přičemž na úvod nechal hlasovat o čtyřech otázkách souvisejících s povědomím veřejnosti o osobnosti Veleslava Wahla, přičemž je potěšující, že z přítomných členů ČSO většina povědomí o jeho životě a díle měla.
Ne všechny zprávy jsou pozitivní. Jiří Flousek pohovořil o pohnutém osudu ornitologa z běloruského BirdLife Int. Viktaru Fenčukovi, nezákonně vězněného diktátorským režimem v Bělorusku. Jiří Flousek přečetl dopis ČSO, který je mu adresován do vězení, na místě jej podepsaly na tři desítky členů ČSO.
Pak se ujal slova Zdeněk Vermouzek: a představil zprávu o činnosti ČSO, nejprve uvedl organizační strukturu ČSO, aktuální počet členů a především Výroční zprávu za 2020. Jan Buček přednesl zprávu Kontrolní komise. Obě zprávy následně v hlasování přítomní členové jednomyslně schválili. Byl odsouhlasen hospodářský výsledek za rok 2020 v částce 250 091,67 Kč. Hospodářský výsledek bude využit k případnému pokrytí ztrát v dalších letech.
V dalším bloku informací Zdeněk Vermouzek informoval o prvním pravomocném soudním rozsudku za ilegální pronásledování (trávení ptáků na Strakonicku). Lucka Hošková informovala o záchranném programu sýčka. Vzhledem k propadu hraboší populace došlo k propadu v počtu mláďat sýčka (loni 95, letos jen 48). Potěšující je, že film Slyšet sýčka získal letos cenu na Prague Science Film Fest. Sylvia bude mít od r.2022 nového šéfredaktora Jana Huška (Národní muzeum), členská schůze poděkovala Martinu Paclíkovi za dosavadní vedení časopisu.
Lucie Hošková uvedla novinky na poli vzdělávání a výchovy: zmínila Kurz určování ptáků a Akademii pro mladé ornitology. Poté představila výsledky fundraisingu ČSO v letech 2020-2021 a připravované akce na rok 2022, přičemž se počítá se všemi tradičními akcemi, otázkou je, co dovolí pandemie koronaviru. Především uvedla pozvánku na celostátní konferenci „Ptáci a svět v pohybu“ plánovanou na 23.–25. 9. 2022 v Mikulově k 95 letům ČSO.
V dalším bodě programu schůze předseda Jiří Flousek informoval o předání Cen ČSO. Individuální cenu získal Karel Machač za 40 let účasti v Jednotném programu sčítání ptáků a hromadná cena putuje členům autorského týmu Evropského atlasu hnízdního rozšíření ptáků 2 (Petr Voříšek, Alena Klvaňová, Jana Škorpilová, Martin Kupka a Marina Kipson). Petr Voříšek následně představil, jak dělali Evropský hnízdní atlas a co z toho vzešlo a co ještě vzejde.
Prof. Karel Šťastný následně představil Atlas hnízdního rozšíření ptáků ČR 2014 – 2017, který se objeví na trhu koncem roku. Zdeněk Vermouzek představil historii 40 let Jednotného programu sčítání ptáků a uvedl příklady využití dat pro praxi. Spolu s prof. Karlem Šťastným vylosoval tradiční ceny pro sčitatele v rámci JPSP. Hlavní cenu – dalekohled zn. Meopta, který věnovala společnost Meopta – Optika, získal Josef Bárta, výherci knižních cen se stali Jiří Bartoš a Zdeněk Valeš.
V odpoledním programu schůze nejprve následoval ornitologický diskuzní panel o (nejen) pražské ornitologii (na Vltavě), moderoval Petr Voříšek, a jeho hosté byli Pavel Bergmann (zimní sčítání vodních ptáků) a Jaroslav Cepák, šéf Kroužkovací stanice. Účastníky schůze zaujalo zejména téma poklesu hnízdní populace racků, jakkoliv zimování je stále ještě v normě.
Jaroslav Cepák poté uvedl příspěvek na téma změny tradiční migrační cesty středoevropských populací pěnic černohlavých. Jde o jednoho z nejhojnějších evropských pěvců, jejichž migrační strategie prodělala v Evropě za posledních 60 let zajímavé změny (místo tradiční cesty ze středu Evropy na jih táhnou na severozápad do Nizozemí a Anglie hlavně po roce 2010); rovněž představil unikátní zimoviště černohlávků v Lednici.
Petr Voříšek se věnoval novému projektu sledujícímu výskyt a početnost ptáků na polích ve vlastnictví Prahy. Hlavní město Praha vlastní zejména na východním okraji města některá pole a na přelomu 2020/2021 se rozhodla, že budou obhospodařovány ekologicky šetrně, přijala Zásady ekologicky šetrného hospodaření a tlačí k tomu nájemce (pachtýře) půdy (vypověděla stávající smlouvy a uzavřela nové, většinou s Agenturou Median). ČSO začala sledovat výskyt a početnost ptáků, cíl, ověřit, zda a jak změny v hospodaření budou vyhovovat ptákům. Sledují a srovnávají se plochy ve dvojicích blízko sebe: kontrolní (konvenční) a cílové (ekologické zemědělství). Sledování probíhá v zimě a v době hnízdění. Sledování probíhá již od jara 2020, tj. v době před schválením těch změn Prahou, takže můžeme srovnávat stav „před“ a „po“. Zatím předběžné výsledky: jaro 2020 – 74 druhů, zima 2020/2021 – 51 druhů, jaro 2021 – 72 druhů.
Alena Klvaňová (zastupovala zde Alenu Jechumtál Skálovou, která má tuto akci v ČSO na starosti) referovala na téma Tři roky s Ptačí hodinkou a sčítáme dál. Jde o projekt občanské vědy sčítání ptáků na krmítku. Zatímco v roce 2019 se zapojilo 14 tisíci sčitatelů, v roce 2020 to bylo již 21 tisíc, a v roce 2021 již 27 tisíc. Mezi nejpočetnější druhy dlouhodobě a i v roce 2021 patří: 1. sýkora koňadra, 2. vrabec polní, 3. vrabec domácí, 4. sýkora modřinka, 5. hrdlička zahradní.
Zdeněk Vermouzek odprezentoval opět téma od Aleny Jechumtál Skálové: Ptačí choroby a zodpovědné přikrmování (téma úzce navazuje na projekt sčítání Ptačí hodinka). Projekt je to pionýrský, zatím nemáme mnoho zkušeností, systematické sledování dosud u nás neprobíhá. Zdeněk Vermouzek popsal základní ptačí choroby u ptáků na krmítkách a uvedl, jak o krmítko pečovat a jak reagovat v případě výskytu nemocného ptáka. Ze statistik uvedl např. že populace zvonka zeleného v ČR od roku 2012 poklesla kvůli trichonomóze až na 25 % z původního stavu, takže se stává ohroženým druhem. Členové ČSO i ostatní mohou výskyt ptačích chorob hlásit přes formulář na webu ČSO www.birdlife.cz/choroby
Závěrečný příspěvek přednesla Gabriela Dobruská na téma, co jsme se dozvěděli za 8 let fungování programu Čapí hnízda. V příspěvku odprezentovala způsoby vyhodnocování dat a statistiky (zejména obsazenost hnízd, počty mláďat, počty vyvedených mláďat). Kritický rok pro hnízdní úspěšnost byl r. 2016 (série přívalových bouřek hlavně v jižních Čechách, jen 987 vyvedených mláďat), nejlepší byl první rok (2014) přes 600 hnízd a 1535 vyvedených mláďat a letošní rok (2021) skoro 600 hnízd a 1567 vyvedených mláďat).
Zakončení schůze provedl Jiří Flousek, popřál všem pěkný a zdravý následující rok a poděkoval za pomoc ČSO.
Z vlastních poznámek z průběhu členské schůze zapsal Vojtěch Stejskal.