V téměř stoleté historii ČSO to bylo poprvé, kdy členská schůze zavítala do středočeského Kolína. Na sv. Martina zahájil předseda ČSO Tomáš Bělka v kolínském Městském společenském domě letošní členskou schůzi vzpomínkou na v uplynulém období zemřelé členy a zejména připomněl osobnost dlouholetého předsedy Jiřího Flouska, který nás opustil loni v listopadu. Památku všech zemřelých členů uctili přítomní v sále minutou ticha. Poté se Tomáš Bělka věnoval radostnějším zprávám, mimo jiné uvítal na schůzi nejstaršího člena ČSO (délkou členství) pana Miloslava Nevrlého a připomněl, že dne 28. 10. 2023 jmenovaný obdržel na Pražském Hradě od prezidenta republiky státní vyznamenání. Státní vyznamenání obdržela i další členka ČSO paní Hana Librová. A když jsme u těch ocenění, Zdeněk Vermouzek, ředitel kanceláře ČSO obdržel letos cenu Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity v Brně.

Právě Zdeněk Vermouzek následně představil zprávu o činnosti ČSO v období 2022–2023. Uvedl klíčové body Výroční zprávy za rok 2022, která je zveřejněna na webu ČSO. Společnost má k dnešnímu dni již přes 7200 členů, 9 poboček, 9 pracovních skupin, 36 zaměstnanců plus 2 psy.  Z nejvýznamnějších bodů výroční zprávy připomněl Strategii rozvoje ptačích parků, přijatou v loňském roce výborem ČSO.  Pokud jde o hospodaření, ČSO hospodařila s vyrovnaným rozpočtem a diverzifikovanými příjmy (nejsme závislí jen na grantech), což je dlouhodobě udržitelné.  Následně představil Jan Buček zprávu Kontrolní komise. Podle stanov ČSO obě zprávy musí schvalovat členská schůze. Za tím účelem byli nejprve zvoleni oba skrutátoři, Jiří Pykal za členskou základnu a Lucie Hošková za kancelář ČSO (124 hlasy pro, 0 proti, 4 se zdrželi). V následném hlasování byly obě zprávy schváleny, včetně schválení hospodářského výsledky za rok 2022 v částce 144 697,46 Kč; kladný hospodářský výsledek je určen na pokrytí případných ztrát v příštích letech (v jednotlivých případech 125 hlasů pro, 0 proti, 3 se zdrželi).

Poté Zdeněk Vermouzek představil činnost ČSO v roce 2023 za jednotlivá oddělení kanceláře ČSO. Zdůraznil například podíl oddělení ochrany ptáků na založení již pátého ptačího parku ČSO Zbudovská blata. A když jsme u těch zpráv o ochraně ptáků, je třeba zmínit, že po hubeném roce 2022 letos opět stoupl počet sýčků (32 párů v jádrovém území v severních Čechách, 74 mláďat tamtéž) a byl též zaznamenán rekordní počet hnízdících orlů královských (přes 20 párů) na území ČR.  Pokud jde o oddělení práce s veřejností, za zmínku určitě stojí pokračování Kurzu poznávání ptáků a Ornitologické akademie pro mladé ornitology do 25 let včetně účastníky vyžádaného cyklu webinářů o lobyingu. Významná je i mezinárodní činnost, v programu Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků, koordinovaného ČSO je zapojeno 30 evropských zemí a ČSO pravidelně publikuje indikátory změn ptačích populací, bohužel díky tomu máme doložen 60% úbytek polních ptáků. ČSO též hostí kancelář Evropské rady pro sčítání ptáků. Obecně vědecká činnost ČSO nabývá na významu, máme množství vědeckých programů a za rok 2022 jsme publikovali 8 článků s afiliací ČSO.

Lucie Hošková dále představila informaci o dárcovství pro ČSO. Převažují jako v jiných letech dary na ptačí parky (letos hlavně na Zbudovská blata). Poté uvedla, že se blíží doplněné vydání knihy Pražské ptactvo Veleslava Wahla, uvedla medailon V. Wahla a charakterizovala novou knihu (ve které bude zmapován i současný stav pražské avifauny). Dále představila připravované akce ČSO pro veřejnost v roce 2024 a zahraniční exkurze ve spolupráci s CK Primaroute v roce 2024. V příštím roce se rovněž uskuteční volby do výboru a kontrolní komise ČSO, účastníci schůze byli vyzváni k zasílání nominací pro oba tyto orgány ČSO. Na závěr Lucie Hošková zmínila probíhající jednání o zapojení ČSO do volby národního ptáka, kterou zařadila vláda ČR do svého programového prohlášení a ČSO by měla garantovat odborné vedení a serióznost celé akce.

Slavnostním bodem programu schůze bylo udělování Ceny ČSO za významnou a dlouholetou činnost jednotlivců v oblasti ornitologie a udělení čestného členství ČSO udělovaného za nadstandardní a mimořádné zásluhy o rozvoj ornitologie a ČSO nebo o ochranu ptáků.

1. Nejprve byla předána Cena ČSO panu Miloslavu Nevrlému (90 let, 75 let členem ČSO) za celoživotní literární tvorbu a motivaci k respektu k přírodě.
2. Dalším oceněným je Jaroslav Koleček (bývalý předseda MOS – středomoravské pobočky ČSO) za péči o mladé a začínající ornitology
3. Třetím oceněným je David Horal (bývalý předseda Jihomoravské pobočky ČSO) za péči o IBA Soutok–Tvrdonicko a výzkum a ochranu dravců.

 

Členská schůze ČSO dále odhlasovala, že uděluje čestné členství ČSO Petru Voříškovi za mimořádné zásluhy o rozvoj ornitologie, ČSO i ochranu ptáků v Česku i v Evropě. (127 hlasů pro, 0 proti, 1 se zdržel).

Petr Voříšek je členem ČSO 38 let. V roce 1996 se stal vedoucím kanceláře ČSO, kdy se společně s Janem Horou významně zasloužil o profesionalizaci ČSO. V roce 2002 se pak stal  koordinátorem Celoevropského programu monitoringu běžných druhů ptáků, kdy mimo jiné prosadil Indikátor ptáků zemědělské krajiny jako základní strukturální indikátor EU. Byl jedním ze tří hlavních autorů druhého Atlasu hnízdního rozšíření ptáků Evropy. Paralelně s tím se podílel na přípravě metodiky Liniového sčítání druhů. Významně se zasloužil také o rozvoj monitoringu v zemích jihovýchodní Evropy. V roce 2022 se stal  prvním zaměstnancem kanceláře European Bird Census Council (umístěné v ČSO v Praze). Je autorem nebo spoluautorem vyšších desítek odborných článků, včetně nejprestižnějších časopisů. V poslední době se intenzivně věnuje přípravě nového vydání  Pražského ptactva  Veleslava Wahla. Za svůj přínos ornitologii byl v roce 2019 oceněn cenou Marsh Award for International Ornithology. Svojí prací za téměř 30 let Petr Voříšek významně rozšířil dobré jméno ČSO, zejména ve vědeckých kruzích v zahraničí, kde se nyní s ČSO počítá jako s přirozeným partnerem celoevropských projektů ochranářské biologie. Je především Petrovou zásluhou, že nyní, 20 let po vzniku PECBMS, nejen ornitologové, ale velká část široké veřejnosti ví, že s polními a lučními ptáky to jde z kopce a je třeba s tím něco udělat.

 

Na tyto slavnostní okamžiky vhodně navázal Jaroslav Škopek, který pohovořil o dlouholetém jednateli a místopředsedovi ČSO Janu Hanzákovi, u příležitosti výročí 100 let jeho narození.

Od letošního roku má ČSO již pátý ptačí park Zbudovská blata a to v jižních Čechách nedaleko své terénní základny Blatec-Dívčice. Publiku jej představil nový správce parku Kryštof Chmel. Na začátek promítl krátké dokumentární video. Park se podařilo založit i díky zdařilé kampani pro veřejnost, díky níž se vybrala v rekordním čase nemalá finanční částka na nákup prvních pozemků (3 mil. Kč během pěti dní, celkově 4,5 mil. Kč).

Pro terénní výzkumníky velmi užitečný bod programu schůze znamenalo vystoupení Petra Janečka, který představil novou podobu faunistické databáze Avif. První verze byla spuštěna již v roce 2010, má dodnes více než osm tisíc uživatelů, bylo zaznamenáno více než 1 milion vycházek a téměř 4,5 milionu jednotlivých pozorování. I nadále funguje pod stejnou adresou http://avif.birds.cz, uživatelům jsou zachovány stále stejné přihlašovací údaje, a všechny staré záznamy zůstávají v databázi. Petr Janeček představil nový moderní design webu od grafičky Ivety Doležalové. Dále zmínil nové možnosti (funkce) vyhledávání v Avifu. Závěrem představil upravenou podobu vkládání dat, mimo jiné nově možnost utajení pozorovatelů.

Jiří Reif uvedl prezentaci „Trendy početnosti urbánních ptáků“ z dat Jednotného programu sčítání ptáků (základem je diplomová práce jeho studenta Jana Grünwalda). Předmětem monitoringu bylo 48 druhů ptáků, které se váží k městům (byla vybrána sídla nad 1500 obyvatel). Celkově ve městě i mimo ně více ubývají malé druhy (pěvuška, zvonek) a více přibývají velké druhy (šplhavci, hřivnáč), přičemž různé druhy ovlivňují různé faktory.

Tradičním bodem programu podzimní členské schůze bývá losování cen pro aktivní spolupracovníky programů JPSP a Liniového sčítání druhů. Letos byli vylosováni Ondřej Ryška a Michael Strnad (knižní ocenění) a hlavní cena byla vylosována pro Miloslava Haiflera (dalekohled od firmy Meopta Optika, které tímto děkujeme za poskytnutí přístroje).

Následovala dle slov Tomáše Bělky vědecká část schůze.

Gabriela Dobruská představila projekt „Okřídlení sousedé“, podpořený Norskými fondy, zaměřený na vybrané synantropní druhy.  V rámci něj byly natočeny a promítnuty během schůze ČSO čtyři krátké dokumentární filmy. Prvním byl Život s čápy. Na něj navázala Gabriela Dobruská informacemi z programu ČSO Čapí hnízda aneb co přinesla letošní 10. (výjimečná) sezóna. Posluchače v sále zaujala tři překvapení letošní sezóny: V Horní Cerekvi bylo zdokumentováno páření čápa černého a čápa bílého (a letos k tomu došlo i v Německu, kde dokonce na rozdíl od ČR čápi vyvedli mláďata!). V Chýnově došlo k prvnímu zdokumentování hnízdění na jednom hnízdě dvou samic čápa bílého, celkem 8 vajec, vylíhla se pouze 3 mláďata a z nich úspěšně vyvedeno jen jedno mládě. Na Vysočině hnízdil čáp černý na zemi.  Letošní sezóna byla i jinak úspěšná: bylo zaznamenáno nejvíce vzletných mláďat a nejvíce hnízd se vzletnými mláďaty za uplynulých třináct sezón monitoringu čápů. Zapojilo se i nejvíce dobrovolníků ze všech uplynulých sezón. Na závěr Gabriela Dobruská připomněla, že v roce 2024 proběhne 8. celoevropské sčítání čápů bílých.

Po přestávce na oběd následoval odpolední program vědecké části členské schůze.

Ondřej Kulhánek představil novou pobočku ČSO – Střední Čechy a Praha. V současné době je zvolen výbor pobočky, byl již proveden zápis do soudního rejstříku spolků a fungují stránky pobočky stredcechcso.cz, kde je možno se přihlásit za člena. Poukazování svého podílu členského příspěvku ČSO pobočce může každý člen v členských profilech na moje.birds.cz. Pobočka má brhlíka jakožto erbovního ptáka. Hlavní programové oblasti pobočky jsou ochrana a výzkum ptáků středních Čech a Prahy, dále vzdělávání a popularizace ornitologie u veřejnosti a zejména propojení a rozvoj komunity ornitologů a zájemců o ptactvo na území středních Čech a Prahy.

Martin Strnad představil v obsáhlé prezentaci aktivity Přírodovědného spolku Dobříš. Spolek je zaměřen nejen na ptáky. Z hlediska avifauny představil např. projekt Návrat sovy pálené zpět do přírody.

Následně byl promítnut druhý krátký film z projektu Okřídlení sousedé: Obyvatelé půd (nejen ptáci).

Poté přišel na řadu Jaroslav Cepák s velmi atraktivní přednáškou na téma „Petřín-ostrov přírody uprostřed velkoměsta“, zaměřenou nejen na ptáky. Aneb, kdo chce vidět roháče, sraz 20. června v 21:30 na Petříně sochy Karla Hynka Máchy.

Po krátké přestávce následovalo promítání zbývajících ohlášených krátkých filmů z projektu Okřídlení sousedé. První z nich, Ptáci a skla, byl zaměřený na velmi rizikovou oblast kolizí ptáků a skleněných ploch. Čtvrtý krátký film Jiřičky a vlaštovky byl zaměřen na soužití těchto ptáků s lidmi v urbánním prostředí.

Na závěr členské schůze vystoupil s odborným příspěvkem i řídící schůze, předseda ČSO Tomáš Bělka, který představil letošní výjimečnou sezónu hnízdění dravců a sov v české krajině.

V neděli 12. 11. 2023 navázala na program sobotní členské schůze terénní exkurze pod vedením Jiřího Reifa na Žehuňský rybník.

Zapsal: Vojtěch Stejskal