Kulturní zemědělská krajina se stala domovem pro spoustu rostlinných i živočišných druhů původem z jiných typů přírodních stanovišť. Pro své dlouhodobé přežívání zde potřebují najít vhodný prostor pro rozmnožování, potravní zdroje a kryt. Bohužel česká zemědělská krajina se od 50. let minulého století významně změnila. V důsledku kolektivizace se rozoralo až 800 000 km mezí a 120 000 km polních cest, zmizela liniová zeleň i polní remízky. Velikost polí se zvýšila více než desetinásobně až na téměř 15 ha. Do 80. let minulého století se odvodnila až čtvrtina zemědělské půdy.  Cílem těchto změn bylo rozšíření území vhodného pro zemědělskou činnost, zejména orné půdy. Bohužel v mnoha případech se jednalo o zásahy neuvážené, kvůli kterým dnes čelíme mnoha environmentálním problémům. Jedním z nich je i výrazný propad biodiverzity zemědělské krajiny. Typickým příkladem je koroptev polní, jejíž početnost se mezi lety 1970-1980 snížila o více než 80 % ze 766 000 na 130 000 jedinců.Od roku 2004 hospodaření v zemědělské krajině ovlivňují dotace Společné zemědělské politiky (SZP) Evropské Unie. Jak dokládá graf níže, od vstupu do EU jsme zaznamenali propad početnosti ptáků zemědělské krajiny o více než 40 %.

Vývoj početnosti ptáků zemědělské krajiny od roku 1982. Zdroj Jednotný program sčítání ptáků.