Změňte zemědělské dotace, jinak nenaplníte předvolební sliby a koaliční smlouvu, vyzývají organizace ministra • Česká společnost ornitologická

Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, ŽIVÁ VODA, z. s., SPP Čmelák a České společnosti ornitologické

Neziskové organizace a vědci vyzývají ministra zemědělství Mariana Jurečku a jeho nástupce Zdeňka Nekulu, aby se nová vláda distancovala od návrhu rozdělení 140 miliard zemědělských dotací, který připravila předchozí vláda. Vláda musí návrh přepracovat, pokud chce splnit své sliby a řešit vážné problémy v zemědělské krajině. [1]

Ekologické organizace upozorňují, že nastupující vláda nebude bez významné změny dotací moci naplnit své cíle. Mezi ně patří např. vyčlenění 10 % zemědělské plochy pro ochranu biodiverzity, dosažení 25 % plochy obhospodařované v ekologickém režimu, lepší zadržování vody v krajině nebo šetrnější užívání pesticidů a umělých hnojiv. [2] Postrádají jasné stanovisko od ministra Jurečky nebo jeho nástupce Zdeňka Nekuly, že návrh rozdělení dotací nepovažují za finální a jeho podobu změní.

Návrh tzv. Strategického plánu na rozdělení desítek miliard pro roky 2023–⁠2027 připravilo ministerstvo zemědělství ještě pod vedením bývalého ministra Miroslava Tomana. Evropská komise dlouhodobě poukazovala na potenciální střet zájmů bývalé vlády právě ve věci zemědělských dotací a lze tedy očekávat vstřícnost k prodloužení lhůty pro odevzdání plánu. Členské státy by měly odevzdat Evropské komisi oficiální návrh Strategického plánu do konce tohoto roku, avšak již nyní je téměř jisté, že mnohé státy to nestihnou. Evropská komise navíc zaslala ministerstvu k neoficiálnímu návrhu 60 stran připomínek a zřejmě tedy očekává jeho výrazné přepracování.

Ekologické organizace dlouhodobě [3] poukazují na to, že návrh rozdělení dotací nezastaví klesající počty hmyzu či polních ptáků, neochrání půdu před erozí a nezabrání znečištění vod pesticidy. Jejich připomínky a návrhy však ministerstvo dlouhodobě nezohledňovalo. Chybí dostatečná podpora obnovy krajinných prvků, jako jsou meze, remízky či mokřady, a dalších míst pro biodiverzitu. Krajinu a zemědělce tak návrh nepřipraví na zhoršující se dopady klimatické změny. Promarněnou příležitostí je zejména návrh nového opatření, tzv. ekoschémat, do kterých poputuje přes 30 miliard korun a které jsou považovány za vlajkovou loď nové zemědělské politiky. Pravděpodobně se také nepodaří dosáhnout cíle 22 % ekologicky obhospodařovaných ploch do roku 2027, který si sama bývalá vláda vytkla v Akčním plánu pro rozvoj ekologického zemědělství. [4]

*Stále můžete podepisovat Výzvu za Zdravou a pestrou krajinu, kterou ČSO spustila ve spolupráci s Hnutím Duha v prosinci 2020 (pro více informací klikněte na obrázek ).*

Anna Kárníková, ředitelka Hnutí DUHA, řekla: „Strany nové vlády se dlouhodobě vymezovaly proti politice bývalé vlády a slibovaly zásadní změny v péči o naši krajinu a půdu. Zemědělské dotace jsou pro to zcela klíčové. Nyní je ten okamžik, kdy musí konat. Přepracovat návrh zemědělských dotací tak, aby podpořil odpovědně hospodařící zemědělce v obnově mizející biodiverzity, v produkci zdravých a kvalitních potravin a v zastavení degradace a odnosu nenahraditelné půdy.”

Jiří Malík, předseda spolku Živá voda, z.s., řekl: „Nezahrnutí řady připomínek nevládního sektoru ze strany ministerstva zemědělství považujeme za porušení procesu projednávání návrhu s veřejností. Nevládní sektor apeluje i na nutnost řešit adaptaci krajiny na klimatickou změnu transformací zemědělství a lesnictví v ČR. K tomu je nezbytné ocenit mimoprodukční funkce lesní i zemědělské půdy – zejména zádrž vody v celé krajině, ukládání uhlíku a dobrý stav půdy. Krajinu je třeba začít napravovat systematickým způsobem – po celých povodích, plánovitě – a to výlučně pomocí přírodě blízkých opatření. Hospodařit na půdě je nutné po vrstevnicích s klimaticky žádoucím přechodem na agrolesnictví. To významně zvýší větrolamnost a chlazení krajiny, omezí sucho i povodně.

Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické, řekl: „Ochrana přírody je jednou z nejkonzervativnějších společenských hodnot. Odpovědně ke krajině i ke generacím potomků přistupovali sedláci po staletí, nyní má nastupující vláda možnost se k této hluboké moudrosti vrátit. Vyzýváme dočasně jmenovaného ministra zemědělství Jurečku i ministerského kandidáta Nekulu, aby své závazky z koaliční smlouvy potvrdili a hlavně naplnili.”

Jan Korytář, předseda, Čmelák –⁠ Společnost přátel přírody, řekl: „Dotace ze Společné zemědělské politiky jsou veřejné finance z rozpočtu Evropské unie, které by měly podporovat veřejné zájmy. Zdravá, odolná a krásná krajina je primárním veřejným zájmem pro nás i pro další generace. Strategický plán musí představit způsoby, jak tento veřejný zájem naplnit, a to i přes to, že se leckdy nejedná o jednoduchá řešení.”

Prof. Pavel Kindlmann, jeden z hlavních iniciátorů Výzvy vědců [5] v ČR, řekl: „Globální hodnocení biodiverzity a ekosystémových služeb, vypracované vědeckým panelem OSN – Mezivládní platformou pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES) [6], přineslo šokující zjištění: z asi 8 milionů druhů organismů na Zemi je vyhynutím ohrožen celý jeden million. Z nich byla podstatná část až donedávna běžná v zemědělské krajině. Pokles globální biodiverzity probíhá v míře v historii lidstva dosud nevídané a stal se pro civilizaci hrozbou srovnatelnou s probíhajícími klimatickými změnami. Lidstvo v současnosti neohrožuje ani tak absolutní vyčerpání zdrojů, jak se usuzovalo v 70. a 80. letech 20. století, ale podkopání jeho existence tím, že následkem necitlivého přístupu člověka ke krajině zde přestanou probíhat základní procesy podporující život. Ještě máme určitý čas tento neradostný trend zastavit. K tomu je však nezbytné spojené úsilí všech států a použití všech dostupných prostředků. Mezi ty nejdůležitější patří u nás Společná zemědělská politika EU (SZP). Návrh Strategického plánu SZP z pera minulé vlády však správným směrem rozhodně nevede – viz [5, 6].”