V Pískovně
NEJBLIŽŠÍ MĚSTO | Praha (Dolní Počernice, Hostavice) |
SOUŘADNICE | 50°5'38.251" s. š., 14°34'17.228" v. d. |
BIOTOPY | voda |
KDY | jarní tahová zastávka (IV. –V.), podzimní shromaždiště a tahová zastávka (VIII. – XI.), zimoviště (XII.–II.) |
OCHRANA | PR |
DRUHY
H – hnízdí; T – táhne; Z – zimuje |
Labuť velká (Cygnus olor) H, Z Čírka obecná (Anas crecca) T Čírka modrá (Anas querquedula) T Potápka roháč (Podiceps cristatus) H, T Potápka malá (Tachybaptus ruficollis) H, T Kvakoš noční (Nycticorax nycticorax) H, T Moták pochop (Circus aeruginosus) H, T Káně lesní (Buteo buteo) H, T, Z Krahujec obecný (Accipiter nisus) H, T, Z Chřástal vodní (Rallus aquaticus) H Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) H Kulík říční (Charadrius dubius) T Vodouš kropenatý (Tringa ochropus) T Ledňáček říční (Alcedo atthis) H, Z Žluna zelená (Picus viridis) H, Z Strakapoud malý (Dendrocopos minor) H, Z Krutihlav obecný (Jynx torquilla) H Konipas luční (Motacilla flava) H Rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus) H Rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) H Strnad rákosní (Emberiza schoeniclus) H |
Obsah
Popis lokality
Přírodní rezervace V pískovně je jednou z nejdůležitějších ptačích lokalit v Praze. Vyskytuje se zde velké množství ptáků jak v době hnízdění, tak především v době tahu. Lokalita se skládá ze dvou rybníků, Martiňák a Pískovna, a poldru Čihadla. Leží na katastrálním území městských částí Dolní Počernice a Hostavice a odvodňována je potoky Rokytka a Svépravickým. Od konce 19. století Pískovna sloužila k těžbě písku, která tu probíhala do 60. let 20. století. Poté byla pískovna zaplavena a stala se důležitým útočištěm ptáků a dalších živočichů. V minulosti zde vznikla i velká skládka, která byla v nedávné době odstraněna a přeměněna na parkovou oblast. Jako přírodní rezervaci tuto lokalitu známe od roku 1988.
Lokalitu je vhodné navštívit prakticky v jakoukoliv roční dobu, nicméně nejvíce druhů, stejně jako na většině lokalit, potkáte v době jarního tahu, případně podzimního. V zimě stojí za pozornost velká hejna drozdů kvíčal, která hodují na zdejších keřích. Mezi kvíčalami se dají čas od času pozorovat i drozdi cvrčaly a je jen otázka štěstí, jestli třeba nenarazíte na brkoslavy severní, kteří se v invazních letech mohou objevit na jakémkoliv vhodném místě. Vycházku je dobré naplánovat na brzké ranní hodiny, kdy není na lokalitě příliš mnoho pejskařů a dalších lidí a kdy jsou ptáci nejaktivnější.
Prosíme, respektujte klidové ptačí zóny. Mějte své psy na vodítku a zdržujte se na cestách. Nevstupujte zbytečně do východní části přírodní rezervace. Vodní hladinu i s plovoucími ptáky nejlépe uvidíte ze západního či jihozápadního břehu.
Ptáci
Typickými druhy Pískovny jsou především ptáci vázaní na vodu a podmáčené biotopy. Na obou rybnících hnízdí potápka roháč a potápka malá. Nechybí samozřejmě labuť velká. Mláďata zde vyvádí každoročně několik párů slípek zelenonohých. V pískové stěně nad rybníkem Pískovna hloubí svou noru ledňáček říční. V rákosinách nachází útočiště velké množství rákosinových druhů, například chřástal vodní, kterého můžeme často zaslechnout třeba hned několik metrů od cesty, když kvičivým hlasem prozrazuje svou přítomnost. Na stéblech rákosu zpívá velké množství samců strnadů rákosních, které doprovázejí méně nápadní, o to však výraznější rákosníci obecní, zpěvní a velcí. Zaslechnout a uvidět můžeme i rákosníka proužkovaného, který je zajímavý tím, že jako jediný z našich hnízdících rákosníků zpívá i za letu. Na lokalitě můžeme celoročně potkat několik druhů šplhavců, třeba strakapouda malého či žlunu zelenou. Pozoruhodným zástupcem šplhavců, který tu každoročně vyvádí mladé, je krutihlav obecný. Z dravců tu můžeme v hnízdním období pozorovat především káni lesní, motáka pochopa a krahujce obecného. Zajímavý je také výskyt slavíka modráčka hluboko v hnízdní době, hnízdění se však doposud nepodařilo prokázat.
Na tahu je možné V pískovně potkat obrovské množství druhů, a to i mnohé vzácné. Z běžných jmenujme například různé druhy lejsků, oba druhy bramborníčků nebo konipasa lučního. Především v okolí rybníka Martiňák a v rozbahněném korytu Svéprávického potoka nezřídka narazíme na rozličné bahňáky, nejčastěji kulíka říčního, pisíka obecného nebo vodouše kropenatého. Tak jako na všech podobných rybnících můžeme i na Pískovně a Martiňáku během tahu vidět velké množství druhů kachen – čírky obecné a modré, lžičáky pestré nebo kopřivky obecné. Ve velkém počtu se tu vyskytují poláci velcí a chocholačky. Ze vzácnějších druhů můžeme v rákosinách narazit na cvrčilku slavíkovou, byl zde pozorován i orlovec říční. V nedávné době se začali na lokalitě pravidelně objevovat vzácní kvakoši noční, kteří se sem rozšířili pravděpodobně jako potomci populace v pražské Troji.
Kudy
Městskou hromadnou dopravou se na lokalitu dostaneme nejlépe vlakem na zastávku Praha-Dolní Počernice, nebo autobusem na zastávku Škola Dolní Počernice, případně Nádraží Dolní Počernice a poté jdeme několik minut pěšky. Pokud cestujeme autem, je nejlepší zaparkovat u dolnopočernického hřbitova v ulici Bakurinova, odkud je lokalita jen asi dvě stě metrů vzdálena.
Rezervace se dá celá poměrně dobře projít a vycházka zabere podle rychlosti, kterou zvolíme, dvě až tři hodiny. Vyjdeme-li z parkoviště u hřbitova, dáme se skrze geologický park k jižní hrázi rybníka Pískovna, odkud je dobrý výhled na hladinu. Poté můžeme pokračovat po hrázi až na druhou stranu lokality, přičemž můžeme v křovinách zaslechnout velké množství běžných druhů ptáků. Přibližně v polovině západní hráze je hezké zastavení na poloostůvku, který trčí směrem do rybníka a ze kterého je výhled na obě strany nádrže, díky čemuž je vhodným pozorovacím místem. Když budeme pokračovat dál po hrázi, narazíme na okraj zahrádkářské kolonie. Odtud se dáme doleva podél Svépravického potoka do poldru zvaného Čihadla, kterým vede místy zpevněná cesta. Podél cesty je velké množství křovin a rákosin, které skýtají dobrou hnízdní i tahovou příležitost pro mnoho druhů ptáků. Poldrem projdeme až téměř k traťovému koridoru, odkud se můžeme vrátit buď stejnou trasou, nebo jít o něco delší cestou z druhé strany poldru, která vede kousek po okraji pole, a která nás dovede k rybníku Martiňák. Odtud máme znovu dvě možnosti, kam dál. Buď po asfaltce zpátky ke hřbitovu, nebo ještě cestou okolo Martiňáku do další keřovité vegetace směrem na severovýchod, kde byl pozorován na tahu i strnad zahradní. Samotný Martiňák a jeho rákosiny jsou pak vhodným místem pro pozorování rákosníků a občas i bahňáků.
Infrastruktura
Naučná stezka Dolní Počernice
Park se zajímavou modelací terénu, malou rozhlednou a kamennou pergolou
Akce a organizace
Odkazy a literatura
NĚMEC, P.; LOŽEK, V. Chráněná území ČR.2, Praha. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1997. 154 s.
KUBÍKOVÁ, J.; LOŽEK, V.; ŠPRYNAŘ, P. Chráněná území ČR.Sv.XII.Praha. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005. 304 s.
SKÁLA, P. Plán péče o přírodní rezervaci V pískovně na období 2001-2010. Praha: OPP magistrátu hl. města Prahy, 2000.
Informace o lokalitě na webu Pražská příroda včetně videoukázky
Na lokalitu vás pozval
Jan Grünwald